obr4share

Aktuality

Předchozí1...12131415161718

Aktuality

Down Syndrom

Vernisáž malíře a spisovatele Jiřího Šedého v Letovicích

V ZÁŘI ZAPADAJÍCÍHO SLUNCE 

Jiří Šedý

 

Již v zimním čase jsem dostal nabídku od jedné milé a přívětivé paní Zdenky, abych vystavoval svoje obrazy na Festivalu 3+1 v Letovicích.

Říkal jsem si, jak hodně času je před námi. Ale čas plyne. Někdy pomalu, občas rychleji a potom se dá na úprk.

Než se sešel den se dnem, čas výstavy byl na dosah.

Přemýšlel jsem, které obrazy vezmeme s sebou. Sice nemáme malé auto, ale má jako všechno omezenou kapacitu. Také jsem si našel místa, která budu chtít v Letovicích navštívit. Dalším úkolem bylo pozvat pana starostu Letovic. Při té příležitosti mu také předat pohádku, kterou jsem napsal pro lidi z Letovic. Dal jsem jí název Kouzelná lékárna. V Letovicích je totiž barokní lékárna, kterou hned tak někde nemají.

V Letovicích nás přivítala ta milá, přívětivá paní Zdenka a ubytovala nás ve svém penzionu s krásným názvem Otevřená náruč.

Nemohl jsem se dočkat rána, kdy budu instalovat svoje obrazy. Povedlo se, i když jsme museli trochu improvizovat. Ale s rodiči i s paní Zdenkou jsme to zvládli k mé spokojenosti.

Vyfiknutý, v novém letním saku jsem očekával návštěvníky.

Moji radost zkalila zpráva, že nás navždy opustila paní Netty Engels. Byla to rána z čistého nebe. Přemýšlel jsem, jak uctít její památku. Napadla mne myšlenka, s kterou jsem se nikomu nesvěřil. Ani mamince, a to je co říci.

Začali přicházet návštěvníci a já jsem s radostí zjišťoval, že mám asi „fan klub." Na vernisáž totiž přišli i ti, kteří už na mých akcích byli a jsou mi velice milí. Škoda, že nemohla přijít moje kamarádka Esterka, která je obdarovaná stejnou diagnózou jako já. Ale přišla její maminka, paní Olga. Měl jsem velkou radost. Další radost jsem pocítil, když přišel i pan starosta Letovic se svým milým synem, v jeho doprovodu pan starosta ze Slovenské republiky, takže účast mezinárodní. Přišel nás pozdravit i pan místostarosta Letovic a přicházeli milí, sympatičtí lidé, někteří byli také obdarovaní nějakou odlišností.

Housle! Můj a maminčin nejoblíbenější hudební nástroj. Dvě dívky nás provázely hudbou po celou dobu programu. Snění od Čajkovského mě úplně dostalo.

Přišla moje chvíle. Přivítal jsem účastníky. Potom spontánně jsem zúčastněným sdělil, že nás navždy opustila paní Netty, obětavá učitelka nás, lidí s DS. Poprosil jsem všechny, aby minutou ticha uctili její památku. Stál jsem uprostřed těchto milých lidiček a prosil Pána Boha, aby paní Netty přijal do nebe. Cítil jsem pohlazení, proto vím, že se tak stalo.

Po vernisáži jsem diskutoval s některými milými lidmi o mých obrazech a knihách. Pan starosta ze Slovenské republiky velice pochvalně mluvil o mé tvorbě. A pan starosta Letovic dostal pohádku pro všechny lidi z Letovic s názvem Kouzelná lékárna.

Cítil jsem se hodně šťastný.

Druhý den jsme s rodiči a paní Zdenkou byli na bohoslužbě v kostele sv. Prokopa. V kostele je nádherná kaple Panny Marie s úžasnými vitrážemi Karla Svolinského. A odpoledne hřeb našeho programu. Návštěva Barokní lékárny, zmínka už z roku 1278. Dýchla na nás historie a krása. Prostá, něžná krása.

Večer jsme se chystali na koncert Festivalu 3+1. Měl vystupovat i Marek Eben s bratrem, můj oblíbenec.

Nakonec jsme udělali úplně něco jiného. Pod dojmem odchodu paní Netty jsem cítil, že je třeba na chvíli zastavit čas.

Že to nejde? Ale ano.

Musíte ale vykonat něco, co má hluboký smysl.

Vím, že si musím vážit daru, kterého se mi dostalo. Je to příležitost, že mohu a chci zastupovat nás lidi s Downovým syndromem. S pokorou v srdci i mysli učím lidi, aby pochopili, že jsme lidé rovnocenní, jako jsou ti ostatní. Mnozí to nechápou a mají pochybnosti.  Chtějí nás obklopovat lítostí a někdy i falší a přetvářkou. Snižují naši sebeúctu, vymýšlejí různé programy, aby ukonejšili svoje svědomí se slovy, že pro nás přeci něco dělají. Ale nechápou, že nám pouze podsouvají svoje myšlenky.

Ještě že existují takoví lidé, jako byla paní Netty!  

 

KOUZELNÁ LÉKÁRNA

 

V malebném městě Letovice se ukrývá klenot nad klenoty.

Barokní lékárna.

Pro mnohé poutníky jedna z pozoruhodností, kterou může v tomto městě navštívit, pro jiné místo, které dýchá historií a pro vnímavé lidičky místo, kde může načerpat sílu, pohodu a klid duše.

Tuto kouzelnou lékárnu obývají již odedávna dobrotivé víly, obdařené andělskou láskou a něhou.

Nikdo je nikdy neviděl, ale empatický člověk při vstupu do lékárny pocítí nebývalý závan času.

Víly rozdávají léky uzdravující, prosté a často opomíjené.

Bolí tě duše, člověče? Dobrotivá víla ti namíchá radost ze života.

Zradil tě přítel? Hle, tady máš dar nad dary. Věrnost lehce zabalenou v lístečcích lásky.

Ztratil jsi smysl života a nevíš jak dál? Zde je každá rada dobrá. Moudrý lékař ti namíchal spoustu pilulek, které oslabují tvoje vnímání a často přivádí do apatie. Ovšem víly z lékárny ti připraví jiný lék. Je to radost a víra. Ta bolavého človíčka postaví pevně na zem a nabídne mu smysl života v podobě víry v Nejvyšší Dobro a také víru v člověka.

Odešel z tvého života člověk, kterého jsi miloval? I tady si víly z lékárny vědí rady. Obklopí tě přátelstvím, láskou a krásou, a ty uvěříš, že nejsi sám. Zbavíš se pocitu samoty a nacházíš tolik věcí, prostých, jednoduchých věcí, na které jsi již dávno zapomněl.

Máš pocit, že jsi starý a na světě už zbytečný a nepotřebný? Dobrotivá víla ti lehce zašeptá: „Jsi moudrý, máš tolik zkušeností! Moudrost se nedá ničím nahradit."

Jsi nemocný nebo postižený? Ale nejsi. Víly ti ukážou cestu od ponižování přes sebepřijetí až k pozitivnímu sebehodnocení.

Každému návštěvníkovi lékárny daruji víly něco drahocenného na cestu.

Je to POKORA.

S pokorou v srdci i mysli nikdy nemůžeš zabloudit.

 

 

1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ 1996-2016, 20 let DownSyndrom CZ