Tematická zpráva České školní inspekce ke společnému vzdělávání ve školním roce 2016/2017

 

Česká školní inspekce vydala tématickou zprávu zaměřenou na společné vzdělávání ve školním roce 2016/2017, tedy v první roce po účinnosti takzvané inkluzivní novely.

 

Ze závěrů zprávy vyplývá, že implementace společného vzdělávání ve školním roce 2016/2017 započala zejména díky vysokému nasazení a odpovědnosti škol, které se snažily dle svých možností a schopností vyřešit všechny komplikace, které před ně byly kladeny, a to i v situaci, kdy se školám nedostávalo adekvátní podpory z vnějšku. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že školy mnohdy nedokázaly s množstvím informací, které v rámci metodické podpory zpracovalo či průběžně zpracovává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo Národní ústav pro vzdělávání, adekvátně pracovat, v objemu informací se často ztrácely, mnohdy nepochopily uváděné formulace správně nebo neaplikovaly správně příslušná doporučení.

 

V rámci shrnutí Česká školní inspekce definuje několik vybraných silných a slabých stránek týkajících se implementace společného vzdělávání ve školním roce 2016/2017.

 

Vybraná pozitivní zjištění

  • 97,9 % dětí v mateřských školách, 96,8 % žáků v základních školách a 97,7 % žáků ve středních školách se vzdělávalo v  běžných třídách v hlavním vzdělávacím proudu.
  • Ve srovnání se školním rokem 2015/2016 byl v  oblasti podpory žáků při vzdělávání (rovné příležitosti) vyšší podíl škol hodnocen na výborné úrovni.
  • Školy využívaly komplexní systém poradenských služeb (v rámci školy i školských poradenských zařízení) a promyšleně poskytovaly podpůrná opatření.
  • Zvýšil se podíl hodin, v nichž byl zaznamenán individuální přístup k žákům.
  • Oproti školnímu roku 2015/2016 se zlepšila vzájemná spolupráce učitelů s asistenty pedagoga.
  • Strategii     naplňování    rovných    příležitostí    mělo    vytvořenu   70,3    %    základních a 63,9 % středních škol.
  • Školní akce byly přístupné pro všechny žáky.
  • Podpůrná opatření byla realizována také ve většině školních družin a školních klubů.

 

Vybraná negativní zjištění

 

  • V souvislosti se zaváděním společného vzdělávání došlo k výraznému nárůstu činností administrativní povahy.
  • Realizace podpůrných opatření byla provázena významnou mírou neefektivnosti, např.:
    - V případě pořizování kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a  pomůcek a softwarového a IT vybavení jsou reálné ceny často odlišné od cen doporučených. Pokud školy pořídí tyto pomůcky a vybavení levněji, ušetřené prostředky nevracejí, případně je používají pro dofinancování těch pomůcek a vybavení, u kterých je reálná cena vyšší než cena doporučená (zda je taková praxe akceptovatelná zůstává k dořešení).
    -      Mnohé školy nakupovaly na základě doporučení ŠPZ a obdržených informací pro každého žáka nové pomůcky, byť takové pomůcky již byly ve škole k dispozici.
    -      V některých případech školy poskytovaly podporu podle původního i následně upraveného doporučení ŠPZ.
    -   V některých případech bylo pro jednoho žáka zakoupeno na  základě doporučení ŠPZ i 45 ks pomůcek.
  • Dle názoru ředitelů a učitelů byly informace předávané na školeních (zejména NIDV) ke společnému vzdělávání mnohdy nejednotné a nejasné.
  • Dalšího vzdělávání zaměřeného na společné vzdělávání se účastnil jen malý podíl učitelů.
  • Školy se zpočátku potýkaly (a v mnoha případech stále potýkají) s nedostatečnými personálními podmínkami - zejména s nedostatkem asistentů pedagoga, případně s jejich nedostatečnou kvalifikací, chyběli či chybí někteří specialisté (školní speciální pedagog, školní psycholog).
  • Individuální vzdělávací plány a podpůrná opatření byly v některých případech naplňovány pouze formálně, s čímž v  daných školách souvisí i nižší míra zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb žáků se SVP ve výuce a nedostatečné uplatňování podpůrných opatření v průběhu výuky v některých školách.
  • Některá doporučení školských poradenských zařízení byla školám nejasná. ŠPZ např. v některých případech neuvádějí v  doporučeních pomůcky na správném místě (tj. v části II), ale pouze v části textových popisů. Školy pak nemají jistotu, že se skutečně jedná o taková doporučení, která mají realizovat.
  • Zajištění předmětů speciálně pedagogické péče (organizační, personální) dělalo školám potíže.
  • V oblasti účinné podpory všem žákům s potřebou podpůrných opatření vzrostl ve srovnání s předchozím školním rokem podíl škol, ve kterých je vyžadováno zlepšení.
  • Školským poradenským zařízením se dařilo dodržovat lhůty pro poskytnutí služby často pouze za cenu omezení jiných poradenských aktivit.
  • Informovanost zařízení pro zájmové vzdělávání, která nejsou součástí školy, o speciálních vzdělávacích potřebách účastníků závisí na samotných účastnících a jejich zákonných zástupcích, podpůrná opatření vyššího stupně tak nemusí být vůbec realizována.

Doporučení

 

  • Sjednotit výklad právních předpisů, metodických materiálů a doporučení pro společné vdělávání   tak,   aby   školy   a   školská   zařízení    mohly   postupovat   podle    jasných jednoznačných pravidel.
  • Zintenzivnit metodickou podporu školám a  školským zařízením včetně školských poradenských zařízení, rozšířit formy této podpory např. o zveřejňování příkladů dobré praxe, systém on-line poradenství (konzultace, helpdesk) apod.
  • Rozšířit a akcentovat nabídku průběžného dalšího vzdělávání pro pracovníky škol a školských poradenských zařízení s  vymezením vzdělávacích priorit (důraz na vlastní vzdělávání dětí a žáků se SVP, nikoli pouze na formální aspekty typu legislativních změn apod.).
  • Podpořit personální podmínky ve školách - vytvořit podmínky pro získávání školních speciálních pedagogů, školních psychologů a zejména asistentů pedagoga (motivace uchazečů, získání kvalifikace, finanční ohodnocení, motivace k setrvání ve škole).
  • Zjednodušit administrativní procesy spojené s  poskytováním podpory všech stupňů, zejména tvorbu a vyhodnocování plánů pedagogické podpory a individuálních vzdělávacích plánů (zde Česká školní inspekce doporučuje využívat systém InspIS ŠVP disponující modulem pro tvorbu IVP).
  • Zjednodušit procesy vedoucí k získání finančních prostředků pro podpůrná opatření, a zkrátit tak interval mezi podáním žádosti a časem, kdy škola reálně schválenými prostředky disponuje.

    Více na webu ČŠI