Druhý turnus na Modřínu pro rodiny se školáky

Druhý turnus se nesl v duchu přátelské atmosféry a čtyř ročních období. Děti byly uchváceny prací u paní Netty, která pozitivně hodnotila viditelný posun a pozitivní vývoj. Skamarádily se s paní logopedkou Ivetou Hronkovou a kreativně se vyřádily při mimořádně originálních výtvarných činnostech s Monikou Vrtělovou. O sportovní aktivity se staral Martin Fiala a podařilo se mu opět zapojit také mnohé rodiče. Celopobytovou hru školáčkům připravila jedna z maminek - Olga Měkotová - společně se svými dcerami. Děti se tak společně se skřítkem Vítkem (hlas a vodící ruku loutce jsem poskytla já) vydávaly do lesa za bábou kořenářkou (za Olgou, v alternaci za Martinem) poznávat roční období, plnit úkoly a zachraňovat tak planetu před ekologickou katastrofou. Dny byly plné programu a zážitků.  Cituji z e-mailu jedné z maminek:


„Děkujeme za nás obě, za Bětku i sebe. Děkujeme, že všechno hladce plynulo, děkujeme, že jsme vždycky věděly, kdy a kde máme být, že se dodržovaly místa a hlavně i časy. Program byl pro nás právě tak akorát, plný, přitom Bětka měla čas navazovat neformální rošťácké koalice (u fotbálku, kulečníku, na cizím pokoji, venku v bačkůrkách) a já měla čas povídat si, probrat všechno možné a nemožné s jinými rodiči. Hodně mi dala konzultace u Netty, její talent a zkušenost najít, kde přesně dítě v tuhle chvíli je a co a hlavně jak s ním dělat dál - to je úžasné. Logopedie nám dala jak příjemné povídání, tak dobré tipy, jak zaútočit na stále unikající  a vzdálené, leč jistě jednou dostihnutelné "r". A výtvarka, hry s Vítkem i sportovní hry byly prima prostorem pro radost i navazování vztahů mezi dětmi i dospělými. 

Za vším byla cítit pozitivní energie, Lenčina, Martinova, Netty, Ivety a mnoha dalších.

Děkujeme, že jsme si mohly týden na Modřínu spokojeně užívat s vědomím, že je o nás dobře postaráno."

 

Zuzka

 

Společný týden jsme uzavřeli na kopci u lesa nad „chalupou" skoro až  mysticky ve společnosti dvanácti (přesněji čtrnácti) měsíčků. Dárky, diplomy, medaile, poslední hřejivá slova a díky, pak už sbalit, rozloučit se a nejpozději za rok zase ahoj, přátelé a kamarádi.

 

„...Určitě i Adince se líbilo, všechny výrobky z výtvarky má vystavené v pokojíčku, v jednom tričku spí, jedno tričko nosí na sobě.Na stěně visí společná fotka z Modřínu a její diplom, musím podotknout že čokoládovou medaili, co dostávaly děti na konci pobytu má stále pověšenou na stěně u diplomu, nechce si ji sníst. I když jsme jí říkala, že je to čokoláda k jídlu, nechce. Asi si ji chce nechat na památku. To Martínek, náš "dravec č.1" ji snědl hned ten večer, co ji děti dostávaly. Marťas je taky spokojen, líbilo se mu všechno, byl rád, že tam měl kamaráda Janka a už se těší na příští rok. Takže i já se těším na příští rok, těším se na Tebe, vlastně na všechny a na všechno."                                                   

 

Miluška Součková

Pro Downsyndrom.cz připravila vedoucí turnusu Lenka Tottová